Když jsem se stala mámou, nečekala jsem, že se všechno tolik změní. Najednou jsem nebyla sama sebou a neustále jsem čekala na to, kdy to budu „zase já“. Mezi všemi změnami a péčí o miminko nebyl prostor se zastavit a pořádně se nadechnout. Měla jsem pocit, že se mi vše rozpadlo na tisíc kousků a nevěděla jsem, co s tím.
Teď už vím, že to všechno potřebuje jen čas. Že není možné, abych se vrátila k tomu, co bylo předtím – ale můžu to celé poskládat znovu. Můj terapeut to přirovnal k japonské metodě kintsugi, kdy se střepy rozbité keramiky slepují za pomocí speciálního laku smíchaného se zlatým, stříbrným nebo platinovým práškem. Vznikne pak něco jedinečného a krásného.
A tak teď lepím ty střípky k sobě. Zkouším, které k sobě pasují a které už ne. Čekám, než zaschne lak, abych mohla pokračovat s další částí. Je to pomalý proces, proces objevování toho, co mi ještě dává smysl, co mě baví a co už ne. Poznávání toho, kým se stávám. Tak tomu dávám tolik času, kolik bude potřeba a užívám si, že to celé můžu tvořit znovu.
Stejně se mnou se mění a roste i nelinkovaná. K projektu, který začal jako blog, se postupně přidala jóga a potom i marketing, grafika a wellbeing pro firmy. A velké díky patří fotografovi Honzovi Mrázkovi, za to, že mě dokázal zachytit takovou, jaká jsem.
Jestli to máš taky tak, buď k sobě laskavá. Zhluboka se nadechni a vydechni a chvíli jen tak buď. Rozhlédni se kolem sebe, podívej se, co už jsi dokázala a co jsi zvládla, i když se to zdálo nemožné. Obejmi tu malou holku uvnitř a dopřej jí něco, co jí udělá radost – ať už je to dobré jídlo, zajímavá knížka, tanec nebo třeba jen chvilka, kdy nastavíš obličej sluníčku. Dopřej si dostatek času na to, abys našla ty správné dílky, které k sobě budou pasovat. Možná bude potřeba některý přebrousit, jiný dát úplně stranou a hledat místo něj nový. Možná to bude vyžadovat hodně trpělivosti a možná to bude mnohem pomalejší, než jsi čekala. Dovol si postupovat svým tempem, život není závod.