Vzpomínám si, jak jsem před dvěma lety zasněně říkala, že se stanu lektorkou jógy, budu cestovat po světě a učit na různých místech. A teď? Svůj lektorský kurz jsem dokončila na začátku roku 2019 a teď jsem v Indonésii, pracuju v jógovém centru a vím, že je to teprve začátek mého dobrodružství.
První zastávkou na mojí cestě za poznáním je ostrov Gili Air. V plánu původně bylo zůstat tu celý rok, ale plány se mění…takže tu pobudu nanejvýš pár měsíců a pak se posunu zase o kus dál.
A jak se vlastně na Gili žije?
Ve zkratce: Ostrov obejdete kolem dokola za 1,5 až 2 hodiny. Nachází se v Indonésii. A to asi vypovídá tak nějak o všem.
Nejbližším větším ostrovem je Lombok, vzdálený asi 15 min jízdy lodí. Potom jsou tu další dvě Gili – Gili Trawangan (známý jako párty ostrov) a Gili Meno (ještě menší než Gili Air). O kousek dál je Bali, lodí se tam dostanete asi tak za 1,5 hodiny.
Životní (zá)klady
- „Gili“ znamená v indonéštině malý ostrov, „air“ je voda
- Hlavním náboženstvím na ostrově je islám, takže pohybovat se po vesnici v plavkách je zakázáno. Taky tu mají mešitu, ve které se 5x denně modlí. Nahlas.
- Po ostrově se můžete dopravovat po svých, na kole, na elektrickém skútru nebo povozu taženém koněm. Jezdí se tu vlevo, a to platí i pro kola.
- Ostrov je zásobovaný z Lomboku, každý den během dopoledne je přístav plný místních mužů, kteří nosí obrovské krabice se zásobami pro restaurace a obchody a barely s pitnou vodou
- Voda, která teče z kohoutku není pitná, ale můžete ji používat na mytí nádobí a čištění zubů. Je lehce slaná, ale na to si brzo zvyknete. Jo a teče jen studená (teda pokud nebydlíte v hotelu), ale teplou sprchu stejně nepotřebujete (a nechcete).
- Prach, pot a špinavé nohy jsou běžnou záležitostí, s tím nic nenaděláte. Stejně tak jako všudypřítomní mravenci, mouchy, komáři, cikády, gekoni, slepice, krávy a další zvířátka.
- Gili Air je kočičí ostrov. Psa tu nepotkáte, zato koček požehnaně.
- Prádlo vám s radostí vyperou místní, cena se počítá za kilo. Jeden den dodáte, druhý den si odnášíte navoněné a vyžehlené prádlo (ještě nikdy jsem neměla tak perfektně vyžehlené oblečení).
- Větrák nebo klimatizace se stane vaším nejlepším přítelem. A komáři nepřítelem. Doslova.
- A často se tu stane, že na pár hodin vypadne elektřina. Ještě, že se tu vaří na plynu a večer se dá svítit svíčkama.
- Není tu žádná policejní stanice, takže se běžně setkáte s tím, že vám někdo nabízí houbičky, marihuanu, hašiš nebo extázi.
- Vloni na podzim tu bylo velké zemětřesení a spousta budov byla zničena….místní mají pořád strach, někteří se bojí znovu stavět, takže je tu dost ruin a pozemků k dlouhodobému pronájmu. Na druhou stranu hodně míst se ale podařilo znovu opravit a probíhá dost stavebních prací.
- Pokud tu chcete zůstat delší dobu (tak jako já), najdete bydlení v takzvaných „homestay“ u místních. Vy máte super bungalov, oni bambusovou chatrč. Paradoxy.
Jídlo, jídlo a zase jídlo
- V podstatě se nevyplatí si tu vařit – je tu omezený výběr surovin, jsou docela drahé (aspoň pro ty, co nejsou místní), a navíc, když jíte venku, podpoříte tím místní <3
- V obchodě nemají ceny (až na pár výjimek), takže cena nákupu je vždycky překvapení. Podle mě tu mají 3 typy cen (od nejvyšší po nejnižší: turista, přistěhovalec a místní)
- Je tu spousta míst, kde se můžete najíst. Místní a levné jídlo najdete ve „warungu“ (rýže, nudle, zelenina, kuřecí maso, tofu/tempeh, palačinky a omelety, občas burger nebo hranolky). Pak jsou tu restaurace „západního“ typu, kde si můžete pochutnat na pizze, špagetách, salátech a podobně (dražší než místní jídlo, ale dobrá změna).
- Wifi mají skoro v každé restauraci nebo warungu.
- Pitná voda je dovážena z pevniny a na hodně místech vám naplní vaši lahev zdarma nebo za malý poplatek.
Co se dá na ostrově (ne)dělat?
- Pozorovat neskutečně úžasné západy slunce.
- Plavat, šnorchlovat, potápět se nebo se opalovat (ale pozor, sluníčko je tady opravdu ostré)
- Nechat se namasírovat v některém z mnoha skvělých (a super levných) spa.
- Jógovat, jíst, číst si a popíjet u toho čerstvý kokos.
Život tu plyne tak nějak poklidně, bez stresu. Člověk hodně rychle ztratí pojem o čase a veze se na vlně pohody. Takže i přesto, že pracuju, cítím se neustále jako na dovolené.
Víc zase příště. Uvidíme, kam mě vítr zavane….